LEUKOCYTY

- Ze 75% se tvoří v kostní dřeni, zbytek potom v lymfatické tkáni

Význam:

zajišťují obranu organismu proti cizorodým látkám:

• bakterie
• viry
• cizí bílkoviny
• tkáně

• cizí předměty. látky (tříska)
• plísně

konkrétní funkce, jsou odborné funkce:

• pohyb (jsou všude tam, kde je organismus potřebuje)
• diapedéza (schopnost procházet stěnou cév z krve do tkání a naopak)
• fagocytóza (pohlcování cizích látek)
• chemotaxe - se dělí na pozitivní (tvoří se hnis) a negativní (bez hnisu)

- u některých procesů leukocyty vytvoří hnis, jindy ne.

DĚLENÍ: leuko s jádry a bez jader

jádro = granula

leukocyty s jádry se tedy nazývají GRANULOCYTY

leukocyty bez jader se nazývají AGRANULOCYTY

Podle barvitelnosti dělíme granulocyty na:

1. neutrofilní (neu) - je jich 50 - 70%

                                         - jsou účinné ihned po napadené organismu

                                         - mají pozitivní chemotaxi (tedy většinou tvoří hnis)

           2.  eozinofilní - brání tělo proti alergickým reakcím - jsou protialergenní

           3.  bazofilní - podílí se na tekutosti krve

                               - uvolňují z jater HEPARIN

Agranulocyty se dělí na:

1. lymfocyty B -jsou specifické (otužilé) -vznikají stykem, proděláním nemoci

                                  - očkování (oslabenými viry nebo hotovými protilátkami)

           2.  lymfocyty T - jsou specifické

                                  - dozrály v brzlíku (Thymus) 

           3.  monocyty - makrofágy (uklízejí, dělají pořádek v těle)

                               - jsou to agranulocyty